„Památce našich předků – nám a budoucím pro poučení“
Jaký byl každodenní život našich předků ? Jak moc se lišily poměry tenkrát a nyní ? Jaké byly jejich starosti a radosti ? Zajímá Vás která doba byla lepší ? Kolik se toho změnilo ? Na tyto otázky si zkuste odpovědět sami.
S trochou nadsázky se podíváme na život našich předků, prostřednictvím kronik, dobového tisku, dokumentů a různých archiválií.
Hlavním tématem současných dní je zcela určitě koronavirus. Média přinášejí 1. března 2020 zprávu o pacientce, která se ocitla v karanténě a v důsledku její hospitalizace se dostávají do izolace dvě třídy školy, kam chodí děti nakažené ženy. Věřte nevěřte, ale i naši předci se potýkali s nakažlivými nemocemi a nařizovali dětem karantény. Pojďme si připomenout pár případů …
Je začátek léta, přesněji 25. června 2019 a navštívíme jednoho zachmuřeného sedláka. Co mu dělá vrásky na čele ? Hraboši mu likvidují pole. V zemědělství se pohybuje, padesát let. Tak extrémní výskyt hrabošů jako letos si ale nepamatuje. Padesát let je opravdu dlouhá doba. Ale věrný čtenář naší rubriky už dávno ví, že naše paměť sahá mnohem dál …
8. května 2019 přinášejí média zprávy o nočních teplotních rekordech a o škodách, které zmíněné mrazy napáchaly. Jedno je jisté, podobné rozmary počasí byly, jsou a budou. A samozřejmě potkávaly i naše předky. Pojďme si tedy udělat malou exkurzi do začátku minulého století a podíváme se jak překvapivé mrazy zaznamenávali kronikáři nebo tehdejší noviny …
Změny zimního a letního času v Evropské unii by mohly skončit v roce 2021. Návrh v úterý 26. března 2019 schválili europoslanci a nyní ho musí posoudit jednotlivé členské státy. Zdá se, že jsme na konci každoročních změn času, příznivci začínají tesknit a odpůrci se naopak radují. Ale jak to bylo na začátku ? Jak vnímali naši předci zavedení letního a zimního času ?
Přísloví „Bez práce nejsou koláče“, zná snad každý. Ale ne každý musí být příznivcem této lidové moudrosti. Naši předci neměli pro podobné lidi velké pochopení a označovali je jako „osoby práce se štítící“. Na přelomu 19. a 20. století byla chudoba chápána jako nežádoucí jev a za nejčastější příčinu se považovala lenost, zahálka a opilství …
I dnes Vám přináším důkaz místo slibů, v minulém příspěvku „Zasáhnuta byla bleskem“ jsem Vám totiž tvrdil, že Anna Hošková nebyla jediná, kdo v Sedlejově přežil zásah bleskem. Tentokrát se dramatický příběh odehrál 23. července 1906 u Smejkalů v usedlosti č. 10 …
V minulém příspěvku „Smrt mistra obuvnického“ jsme se věnovali okolnostem tragické smrti Martina Pavlů mistra obuvnického. Ovdovělá Anna Pavlů se znova provdala, ale paní Smůla, ji nehodlala jen tak opustit. Ovšem, na rozdíl od Martina, měla Anna pověstné štěstí v neštěstí …
Sliby se mají plnit a to nejen o Vánocích. V příspěvku „Když zima na zem peřinu snese“ jsem Vám slíbil, že se vrátíme k okolnostem tragické smrti Martina Pavlů, mistra obuvnického z Urbanova. Zde najdete celý tragický příběh …
Možná znáte rozvernou písničku „Zima zima zima“ od známé české zpěvačky Hanky Zagorové. A když si zima snese peřinu, začnou se dít téměř neuvěřitelné věci, často nastává kolaps dopravy. A jak to bylo tenkrát ? Do problematiky rozmarného počasí jsem vnesl i trochu současného mediálního pohledu na tehdejší události…
Daně byly, jsou a budou. Plní státní kasu a tu naší vyprazdňují. A jistě jste už slyšeli o spotřební dani. A jak to měli naši předci za Rakousko-Uherska ?