Dnes začneme u jednoho zachmuřeného sedláka na úrodné Hané. Je začátek léta, přesněji 25. června 2019, sluníčko v plné síle, ale sedlák má v obličeji vepsané chmury. Co mu dělá vrásky na čele ?
Hraboši mu likvidují pole. „V takovém měřítku jsem to ještě nezažil,“ říká sedlák. Odhaduje, že mu hraboši zničili deset až patnáct procent pšenice. „Jiní zemědělci dokonce museli zaorat celou úrodu. Měsíc před žněmi. To je katastrofa,“ konstatuje zemědělec. V zemědělství se pohybuje prakticky od narození, tedy padesát let. Za tu dobu si zvykl, že v některých letech mu hraboši ničí pole víc než jindy. Tak extrémní výskyt hrabošů jako letos si ale nepamatuje.
Padesát let je opravdu dlouhá doba. Ale věrný čtenář naší rubriky už dávno ví, že naše paměť sahá mnohem dál. Ale abych se nechlubil cizím peřím, samozřejmě mám na mysli nám již důvěrně známé kronikáře. Tentokrát dostane slovo sedlejovský kronikář pan František Lojda, který v roce 1930 zaznamenal:
„Mnoho myší po suchém létě se rozmnožilo takže byla objednána pro hubení tekutina hustá tzv. Morol do které se namáčeli stébla a kladli do děr myších a mělo-li to účinek nezaznamenávám, neboť mezi tou dobou napadlo mnoho sněhu dne 26. října a po několika dnech se roztajil, takže jistá část myší zmařeno již tímto způsobem.“
Sníh tak možná potěšil vlastníky polí, ale rozhodně nedělal radost majitelům okolních lesů:
„26. října padal první sníh a jelikož byl vlhký zůstával zvláště na mladých lesních stromech a následkem toho stromy se přelamovali místy i 20 stromu na jednom místě a nejvetší škody byli na lesích ve stáří od 20 do 40 let.
Začátkem listopadu dovršil katastrofu v lesích ještě silný vítr vyvracením stromů, takže se jednoroční spotřeba kryla z této katastrofy.“
Pro ověření teorie, že se hraboši přemnožují zhruba každé tři roky, nám poslouží následující záznam z roku 1933, taktéž od Františka Lojdy:
„Byl příznivý rok na množení se hlodavců a následkem toho rozmohlo se tolik myší, že stačily sežrat některá pole obilí které byli v trati kde pěstován jetel a brambory, na příklad ječmen Noskovi a Vacíkovi na Olšovských, kteří z těch polí sklidily po několika snopech ječmene, takže to z daleka nekrylo výsev. Jetele na semeno byli užírány tak že nestály za mlácení. Na podzim kdy podhrabávali celá pole a hledali zaseté osení a sežírali velká místa vzejitého osení přikročeno k moření, objednán maz na pšenici od Juráně z Duban a mícháním omazala se pšenice která kladla se k dírám myším a výsledky velice překvapující, neboť druhého dne velká část myší mrtvých ležela v blízkosti děr. Stali se případy, že po nakladení omazané pšenice našlo se druhého dne až 160 mrtvých myší a jak jich bylo ještě v děrách nezjištěno.“
A abychom to měli komplet, tak ještě nesmí chybět nezbytná dávka nadsázky. Takže pro Vás zcela exklusivně a jako jediní přinášíme naprosto unikátní zprávu. Náš investigativní dopisovatel objevil přímého potomka představitele, který byl tenkrát na „druhé straně“. Pod slibem zachování jeho anonymity získal náš dopisovatel zcela unikátní dokumet, rodinnou kroniku. K výše uvedeným událostem zde nacházíme záznam z léta 1933:
Všechny myšky z hnízda, bude velká jízda.
Nacpeme se dosytosti, Vacík, Nosek nás pohostí.
Nažerem se zrní, ať se nám líp chrní.
Zápis pokračuje na podzim 1933, bohužel na tomto místě kronika končí:
Nemáme víc síly, vyhrabat si díry.
Ta pšenice smrdutá, byla něčím máznutá.
Nadmuly se bříška, už končí má knížka …
VB © 2019
Prameny:
- iDNES.cz. [online]. Dostupné z:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pole-hrabosi-poskozeni-jizni-morava-hana-pocasi.A190613_111752_domaci_mah - Obecní úřad Sedlejov – Pamětní kniha obce Sedlejova