Pro toto téma se mi jen těžko hledá současné podobenství, ale nakonec se mi podařilo narazit na velmi zajímavou kauzu. Bohužel ve zdroji není uvedena žádná datace, takže těžko soudit zda je příhoda z doby dávno minulé, nebo současné. I toto téma začneme velmi silnou investigativní reportáží. Nezbývá než připomenout, že jakákoliv podobnost osob a míst je čistě náhodná i přestože osoby i místo jsou redakci známé.
Přeneseme se před nejmenovanou radnici, u které stojí pan starosta s pohledem upřeným na střechu, poškrabe se ve vlasech a pronese: „Safra, safra, narostla na ní tráva!“ Tráva si na střeše nemůže růst jen tak, je to přeci obecní majetek a kdyby se nezužitkovala, utrpěla by obec vlastně škodu. Celá obecní rada si začala lámat hlavu co s tím. Nakonec to celé rozsekl jeden z radních svým povzdechem: „Škoda, že moje kozy neumějí lítat, těm by to zachutnalo…“ Nejdřív sklidil posměch obecní rady, ale pan starosta je zarazil: „To není špatná myšlenka, jestliže někdo neumí létat, můžeme mu pomoci. Nepoletí ovšem nahoru kozy nějakého radního, nýbrž náš obecní býk. Ten si to zaslouží. Bude to pěkná podívaná, a aby jí vidělo co nejvíce lidí, necháme si ji na posvícení.“ A jak řekl tak se i stalo. Od dalšího líčení raději upustím, je to již na hranici týrání zvířat. Snad jen naznačím: „Podívaná sice nebyla veselá, ale přece jen taková, že se o ní vypravovalo déle než o všech ostatních.“
Pro zvídavého čtenáře, který by se přece jen chtěl s celou kauzou seznámit podrobně, ovšem jen na vlastní nebezpečí, výjimečně prozradím svůj zdroj i místo události: „Ondřej Sekora – Kronika města Kocourkova.“ Z výše uvedené kauzy, je pro nás nejdůležitější fakt, že obecní býk byl důležitou a váženou součástí obce. A ptáte se proč? Tak nám nezbývá než se podívat jak to bylo TENKRÁT.
Vážnosti „institutu“ obecního býka dodávala i opora v zemském zákoně. Konkrétně se jedná o „Zákon číslo 61 ze dne 26. května 1909, týkající se zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka v markrabství moravském.“ Zákon mimo jiné ukládal obcím: „Každá obec, v níž jest více než 50 krav a přes rok starých jalovic, jset povinna opatřiti a chovati potřebný počet způsobilých plemenných býků.“ Dále zákon určuje, že na jednoho plemenného býka nesmí být více než 80 krav a přes rok starých jalovic. A nezapomíná se ani na vhodné podmínky chovu: „Tito plemenní býci smějí býti umístěni toliko u spolehlivých chovatelů dobytka neb u družstev pro chov dobytka a to na základě písemné smlouvy. Smlouva má býti uzavřena z pravidla nejméně na tři roky a musí býti obci ponecháno právo, aby smlouvu v každé době ihned mohla zrušiti, kdyby chovatel býka podmínky smluvní přesně nedodržel.“ Zákon pamatoval i na vlastní akt připuštění: „Chovatel veřejného plemenného býka je povinen připustiti jej bez průtahu ke každé přivedené plemenici, není-li proti tomu závažných důvodů. Kdyby se chovatel zdráhal tak učiniti, má majitel plemenice žádati za odpomoc představeného obce a dále komisi pro chov dobytka, která rozhoduje s konečnou platností.“ Zákon nezapomíná ani na náklady spojené s chovem obecních býků, jejich rozložení bylo v kompetenci obecního výboru a měly se rozložit na všechny chovatele dobytka dle počtu chovaných krav. Zároveň bylo povoleno vybírat zvláštní poplatek za skok.
Nyní nahlédneme do obce Sedlejov, při sčítání lidu, v roce 1910 bylo v Sedlejově 51 domů a 319 obyvatel. Sčítací archy nám zároveň prozradily, že zde bylo ustájeno 32 koní a 328 kusů hovězího dobytka. Z toho jednoznačně vyplývá, že hospodářská zvířata byla cenným zdrojem obživy venkovských obyvatel. Hospodáři tak přirozeně usilovali o rozšiřování svých stád, a k tomu byl bezesporu nezbytný dobrý plemenný býk.
Ovšem uživit plemenného býka a udržet ho v dobré kondici nebylo nic jednoduchého, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z býka totiž neplynul žádný přímý užitek ale spotřeba krmiva byla velká. Býk se musel udržet „ve formě“ protože právě na něm záleželo kolik budou mít krávy potomstva. Doba březosti u skotu trvá 10 lunárních měsíců, nejvhodnějším obdobím pro rození telat bylo z mnoha důvodů období hojnosti, tedy přelom května a června. A aby se telata rodila právě v tomto období měl obecní býk nejvíce práce v měsíci srpnu.
Obce tak přistupovaly k nákupu obecního býka, ale starost o něj se svěřovala místním sedlákům. Nejinak tomu bylo i v Sedlejově, což nám potvrzují i archivní prameny.
Na schůzi obecního výboru dne 19. června 1910, která byly svolána za příčinnou chování a opatrování obecních veřejných býků plemenných se usneslo: „Po všestranném uvážení usneseno následovně: obcí koupení veřejní dva býci plemenní dají se k chování a opatrování Františku Havlovi, rolník č. 14 kde na dobu tří roků s tou výhradou, že všestranně a přesně vyhoví předpisům zákona o chovu dobytka z 26. 5. 1909 z.z. č. 61 jinak obec má právo smlouvu tuto ihned zrušiti. Za chování a opatrování a připuštění býků těch vyplatí obec hořejmenovanému každý rok 900 korun a sice koncem září 450 korun a koncem prosince zbývajících zase 450 korun. Poplatek z kusu ustanoven za připouštění na K 5,40 a poplatek za skok v té samé výši. Končeno a přítomnými členy výboru jakož i Františkem Havlem podepsáno.“
Po uplynulých třech letech se na své schůzi dne 3. listopadu 1912 usnesl ohledně obecních býků následovně: „V souhlase s usnesením valné hromady usneseno jednohlasně, že obecního veřejného býka od 1. května 1913 držeti bude jednoho Lojda František rolník č. 26 a druhého Zažímal František rolník č. 4. Držitelé býka dostanou naň seno z obecního rybníka a z cípu za skalníčkama a pak od oněch hospodářů kteří býka držeti mohou po jedné míře ovsa a od domkářů kteří býka držeti nemohou z každé připuštěné krávy a jalovice půl míry ovsa.“
VB © 2023
Prameny:
- SEKORA, Ondřej. Kronika města Kocourkova. 2. vyd., (V Albatrosu 1. vyd.). Praha: Albatros, 1971
- SOkA Jihlava, Obecní úřad Sedlejov 1850 – 1945; inv. č. 1; Jednací protokol obecního výboru 1897 – 1925, protokol z 19. června 1910 a z 3. listopadu 1912
- Virtuální knihovna právních předpisů. Zákon číslo 61 ze dne 26. května 1909, týkající se zvelebení chovu hovězího a vepřového dobytka v markrabství moravském. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/ms.html
- DigiArchiv SOA v Třeboni. Sčítání lidu Sedlejov 1910. Dostupné z: https://digi.ceskearchivy.cz/scitani_lidu-soka_jindrichuv_hradec