8. května 2019 přinášejí média zprávy o nočních teplotních rekordech a o škodách, které zmíněné mrazy napáchaly. „Na řadě míst České republiky v noci na úterý mrzlo. Rekordně nízká teplota pro 7. května byla naměřena hned na pětině stanic. Ovocnářům způsobil mráz škody za desítky milionů korun. Mráz až minus čtyři stupně Celsia, nejvíc poškodil hrušně a třešně. Na některých místech mrazy poškodily i jabloně, který jsou hlavním ovocným druhem v Česku.“
Jedno je jisté, podobné rozmary počasí byly, jsou a budou. A samozřejmě potkávaly i naše předky. Pojďme si tedy udělat malou exkurzi do začátku minulého století a podíváme se jak překvapivé mrazy zaznamenávali kronikáři nebo tehdejší noviny.
Rozmary počasí přišly hned na začátku století, zima se jen tak nevzdává a 29. března 1900 přichází sněhová kalamita. O vzniklé situaci vydává své svědectví Urbanovská školní kronika: „V roce 1900 dne 29. března ve čtvrtek silně sněžilo, 30. a 31. března silné vánice ve dne i v noci. 1. dubna mírněji, 2. silný mráz. Sněhu v těch dnech mnoho spadlo a na mnohých místech tolik nakupilo, že dráhy a povozy nemohly po kolik dní jezditi.“
Lidové noviny ze dne 31. března 1900 popisují kalamitu následovně: „Sněží. Divoká sněhová vánice řádí v celém okolí od časného rána, zamezujíc chůzi i jízdu. Napadlý sníh hromadí se v massách všude. Potrvá-li vánice do rána, bude Brno od venkova zcela isolováno. Dnes dopoledne opozdily se téměř veškeré vlaky v Brně ústící.
Z Rovečína (zvl. tel) zde panuje hrozná vichřice sněhová. V celém okolí jsou obrovské závěje sněhové, pro něž jízda na voze je nemožná. Pošta jezdí s dvojím spřežením. Stejné zvěsti docházejí z celé Moravy, z Čech a jiných vzdálených míst. “
A na apríla došlo i na novinářské verše:
Hoj, jásej lidstvo, jaro je tu !
Tak výská každý kalendář,
dle něhož svět teď v moři květů …
Však kalendář, toť starý lhář.
Toť jediný nám jistě poví
mrsk oka oknem do polí,
kde si na zemi všude hoví
sníh v massách v širém okolí.
Cest zametených dosti všude
ó jaro, čas z všech nejkrásší !
a Meluzina libě hude,
že Vesna přišla v rubáši.
Další rozmar jarního počasí přišel v roce 1903, tedy o pouhé tři roky později. Zima byla velmi tuhá a mrazivá, ke konci března přišlo krásné a velmi teplé počasí a rolníci začali se setím obilí a sadbou brambor. Ale 1. dubna 1903 musely být veškeré polní práce přerušeny: „Dnem 1. dubna nastal však opět náhlý obrat v povětrnosti a potrval až do 20. dubna. Setba a sadba přerušena, poněvadž silné mrazy a silné severní větry s vánicemi panovaly, cesty neschůdnými a nesjízdnými učinily.“ Mrazivé překvapení přišlo v noci z 19. na 20. května 1903: byl silný mráz, který učinil velké škody na polích a zahradách, kvetoucí stromy pomrzly a úroda ovoce byla velmi slabá: „V roku 1903 z 19. na 20. května byl silný mráz, který na polích, lukách a v zahradách mnoho škod učinil. V té době byly stromy již ve květu a po mrazu tom, na který jasný sluneční den nastal, byly stromy jako spálené, následkem žádné ovoce nenasadily a mimo toho rozmohl se na nich a jiných ještě stromech a křech v úžasném množství hmyz, který dohola stromy ožral.“
Jaro 1910 bylo příznivé, polní práce začaly na konci března, ale koncem dubna se ochladilo: „Ze dne 21. na 22. dubna 1910 napadl nový sníh, který během 22. a 23. dubna se ztratil, na to bylo tepleji a 30. dubna i 1. května přeprchávalo a nastalo zase chladno. Z 1. května na 2. května se od 5. hodiny ranní až do 9. hodiny dopoledne metl sníh, pak se roztál a 3. i 4. května bylo deštivé a chladno. 7. května byl bouřlivý a kritický den.“ Další rozmar počasí přišel v červnu, kdy udeřil silný mráz: „Ze dne 19. na 20. června 1910 byl tak silný mráz, že nať bramborů a výhonky lesních stromků v dolinách pomrzly a tím ve vzrůstu se velice opozdily.“
Rok 1914 byl na počasí příznivý. Na konci února ustaly mrazy a oteplilo se, následoval mírný a deštivý březen. Začátek dubna byl vhodný pro setí a již od 2. dubna se začalo na polích sít. Celý měsíc byl bez deště, takže polní práce probíhaly bez problémů. Silný mráz uhodil na začátku května: „V noci, ze dne 2. na 3. května byl silný mráz, který zničil květy třešní a vůbec raných stromů. Hlavně v Čechách způsobil mnoho škody.“ Tolik urbanovská školní kronika.
Lidové noviny přináší 5. května následující zprávu: „Mrazivý máj. Mrazivá rána soboty a neděle byly nepříjemným překvapením letošního máje, mrazy způsobily i škody. Oznamuje se nám na př. z Tišnova:
Krutě postižen byl kraj náš mrazem v noci ze soboty na neděli. Slibně ukazovaly všechny druhy stromů ovocných svým bohatým květem na letošní úrodu ovoce. Třešně, hrušně, jabloně, švestky, vše ověšeno květy, a nyní všechno, co sliboval duben, zničil měsíc máj. Ne nadarmo se říká, že stromy mají v jednom měsíci odkvést. Příliš podezřelým byl duben svým počasím. Nejvíc postiženy však byly třešně, ještě ne zúplna odkvetlé, a vlašské ořechy, které dnes s výčitkou ukazují k nebi svými, jakoby ohořelými větvemi, několik roků to zase potrvá, než se vzpamatují. Lépe, pokud můžeme užít toho slova, jsou na tom hrušně a jabloně, uhájily aspoň ty květy, které dosud nebyly rozvité. Bohužel je těchto malý zlomek.
Méně uškodil mráz obilninám, ač je ve vzrůstu zarazil, což asi při letošním abnormálním dobrém stavu jejich, více jim prospěje než uškodí. Brambory ranné, pokud byly vzešlé nad povrchem, jsou spálené vesměs, zachránil je pouze ten, kdo před sluncem ukryl je vrstvou hlíny. Nebýt teplého ranního slunce, které následovalo mrazivou noc, led v květech byl by povlovně se rozpustil a byla by škoda téměř nepatrná. Než příroda zařídila se jinak a nám, nemajícím vlivu v jejich počinech, nezbývá, než zase pokloniti se jejímu Majestátu s kyselým díkem aspoň za to, co zbylo.“
Na jaře roku 1918 bylo velice krásné a teplé počasí. Jarní práce započaly koncem března, protože nepršelo, práce rychle postupovaly. V polovině dubna byla práce hotová, na konci měsíce přišly deště. Jak uvádí urbanovská školní kronika, opačná situace nastala v květnu: „Měsíc květen byl velice suchý. Veliká nouze byla o vodu. Suchem trpělo velmi veškeré obilí. Zvláště trávy na lukách a jetele byly vyprahlé. Byla veliká nouze o píci pro dobytek. Ze dne 25. na 26. května byl silný mráz, který zničil brambory, ovoce a velice uškodil žitům, jež již kvetla.“
Noviny přinesly zprávu o mrazech 29. května: „Mrazy poškodily úrodu. V posledních dnech se na Moravě silné ochladilo. Již ze soboty na neděli byla v noci řádná zima, která se s neděle na pondělí stupňovala v mnohých krajích v bílý mráz. Mráz udeřil s neděle na pondělí nejen na česko-moravské vysočině od Něm. Brodu až k Tišnovu, ale také v nižších polohách jako na Tišnovsku, Brněnsku, Hustopečsku, Slavkovsku a jinde. Také noc s pondělka na úterek byla velmi studená. Důsledek toho jest, že v některých krajích pomrzly silně brambory, zejména na polích, jež jsou v dolinách. Škoda způsobená na bramborách jest veliká. Nejen však brambory, ale také jiné plodiny, zejména fazole, kukuřice a jiné pomrzly. Tím zpozdí tyto plodiny značně ve vývoji a poškodí se silně jejich výnos. Mrazy uškodily však nejen těmto plodinám, ale také obilí. Žito bylo ku př. na Tišnovsku právě v květu a zrnka nalitá. Pomrznutí bude míti za následek, že budou klasy silně hluché. Žito bude možná na oko pěkné, klasy veliké, ale bude málo sypat. K nynějšímu suchu ještě mrazy, to jsou špatné vyhlídky na sklizeň.“
Další silný mráz udeřil o měsíc později, znova utrpěly brambory a pomrzla kvetoucí pšenice: „Dne 26. a 27. června byl silný mráz. Brambory zmrzly již po čtvrté. Pšenice, která byla v květu, pomrzla.“ A kronikářův záznam potvrzuje novinová zpráva z 28. června: „Brambory na Moravě znovu zmrzly. Z úterka na středu a ze středy na čtvrtek udeřily na Moravě nové mrazy. Zejména ve vyšších polohách byly citelné. Na česko-moravské vysočině zmrzly opět (nyní již po třetí, někde po čtvrté) brambory. Také pšenice, které byly v květu pomrzly. Důsledek toho bude, že budou pšenice zubaté a budou málo sypat.“
VB © 2019
Prameny:
- iDNES.cz. [online]. Dostupné z:
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/mraz-rekordni-noc-rekordni-mraz-kvetnove-mrazy-ovoce-jablka-skody-na-ovoci-pocasi.A190507_154906_ekonomika_mah - Lidové noviny. Digitální knihovna [online]. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/periodical/uuid:bdc405b0-e5f9-11dc-bfb2-000d606f5dc6
- SOkA Jihlava, Národní škola Urbanov 1787 – 1956; inv. č. 389; Školní kronika 1895-1918