Uprchlý chovanec donucovací pracovny

Přísloví „Bez práce nejsou koláče“, zná snad každý. Ale ne každý musí být příznivcem této lidové moudrosti. Naši předci neměli pro podobné lidi velké pochopení a označovali je jako „osoby práce se štítící“. Úředním jazykem řečeno se jednalo o „osoby, které bez ohledu zda byly trestány se vyhýbají práci a starost o svoji výživu přenechávají veřejnosti.“ Na přelomu 19. a 20. století byla chudoba chápána jako nežádoucí jev a za nejčastější příčinu se považovala lenost, zahálka a opilství. Chudinské zákonodárství mělo především represivní podobu, z těchto důvodů byly zřízeny donucovací pracovny, nebo také robotárny. V těchto ústavech se osoby práce štítící, osoby odsouzené pro potulku, žebrotu, příživnictví či prostituci učily navyknout si soustavné práci a spořádanému životu. Ani po po vzniku československé republiky nedošlo v chudinském zákonodárství k žádné výrazné změně, nadále se úprava řídila zákony z předešlého století.

Co vlastně byla taková donucovací pracovna ? Odpovíme si opět úředním jazykem: „Donucovací pracovny jsou veřejné ústavy, které mají osoby k práci způsobilé, však jí se štítící nebo jinak nespořádaný život vedoucí (žebráky, tuláky, nevěstky a t. p.) donucením ku pravidelné práci, působením náboženským a vyučováním naváděti ku spořádanému životu.“

V roce 1885 byly zřízeny donucovací pracovny ve Znojmě, Jihlavě, Šumperku a Novém Jičíně. Do znojemské donucovací pracovny se dostal i třešťský občan Jan Novák. Avšak pobyt v ústavu se mu moc nezamlouval, a tak vzal nohy na ramena: „Uprchlý trestanec znojemské donucovací pracovny Jan Novák z Třeště přišel navštíviti svého otce, kdež mu ponechal svůj trestanecký oděv a náhradou si vzal jeho boty, klobouk a látku na šaty. Spolumajitel domku p. V. shledal též, že mu schází nový oblek a zimník. Věc předána četnictvu a proto asi se Novák svobodě dlouho těšiti nebude.“

Novinářská intuice nezklamala, již v následujícím čísle nacházíme pokračování neslavného útěku: „Uprchlý chovanec donucovací pracovny znojemské Jan Novák z Třeště byl dopaden místním četnictvem v noci dne 9. prosince ve stohu u myslivny „Pouště“ a dodán k soudu do Jihlavy, odkud po odpykání trestu bude eskortován znovu do Znojma.“ 

VB © 2019

 

Prameny:

  • SOkA Třebíč, Městský archiv Třebíč; inv. č. 50; Stráž – týdeník československé strany lidové pro kraj jihlavský, ročník 1935
  • Ottův slovník naučný/Donucovací pracovny. Dostupné z:  https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Donucovac%C3%AD_pracovny
  • RYVOLOVÁ, Jitka. Právní úprava chudinství v českých zemích. Brno, 2016. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.