Možná znáte rozvernou písničku „Zima zima zima“ od známé české zpěvačky Hanky Zagorové:
Zima je, zima je, zima je v lese,
zima je na poli, na Štrbském plese,
z nebe si na zem peřinu snese…
A když si zima snese peřinu, začnou se dít téměř neuvěřitelné věci. Stejně tomu bylo i 12. prosince 2018, kdy nastal kolaps dopravy a média nám hlásila:
„Sníh ochromil dopravu. Zimní počasí se hlásí o slovo čím dál výrazněji. Silné sněžení i ve středu komplikuje dopravu napříč republikou. Problémy mají také na Vysočině i dálnici D1. Po nočním sněžení zůstávají neprůjezdné i některé úseky železnice na Žďársku, Jihlavsku a Pelhřimovsku.“ A pod ministrem dopravy se začala kývat pověstná židle…
A jak to bylo tenkrát ? Na to si odpovíme prostřednictvím Školní kroniky národní školy v Urbanově. Do problematiky rozmarného počasí jsem vnesl i trochu současného mediálního pohledu na tehdejší události. Ale to berte jen jako nezbytnou míru mojí nadsázky.
Tuhá zima přinesla smrt mistru obuvnickému
Jedinečné a exklusivní svědectví nám poskytl kronikář školní kroniky v Urbanově: „V roku 1895 byla zima velmi tuhá a na sníh bohatá. Cesty byly ustavičně zaváté a tím velmi neschůdné. Tohoto roku dne 29. ledna (v úterý) odbýval se v Telči výroční trh. Tohoto dne byla zvláště tuhá zima přiostřená palčivým větrem, který honil sníh z místa na místo, nedaje mu nikdy pokoje. Cestování vozmo i pěšky spojeno bylo s nemalým nebezpečím. Zmíněný trh byl osudný zdejšímu mistru obuvnickému a domkáři čís: 31. Martinu Pavlovému. Týž vypravil se toho dne o 2. hodině odpoledne též na výroční trh do Telče, aby si tam potřebné kůže nakoupil, avšak více zdráv se nevrátil.“
K této nešťastné události se vrátíme v některém z dalších příspěvků, kde Vám přineseme exklusivně a jako jediní popis celé události.
Sněhová kalamita nejen zaskočila, ale ohrozila i úrodu na polích
„V roce 1897 z 5. na 6. října napadl sníh a 6. celý den sněžilo jako uprostřed zimy; vše bylo sněhem přikryto, místy velké závěje, které musely býti proházeny aby se mohlo jezdit. Událosť tato vzbudila veliké obavy, že již snad leží ti zůstane, a že řípy, brambory i lny ani již letos více skliditi se nebudou moci, avšak povětrnosť se pak zmírnila, sníh znenáhla tál a po uplynutí týdnu odstěhoval se zcela, načež pak vše kvapem se sklízelo.“
Sníh zastavil dopravu i na železnici. Zajíci ničí zahrady.
Silné sněžení a mrazy paralyzovaly dopravu v regionu: „Z roku 1899 na rok 1900 byla zima na sníh a mrazy velmi bohatá. Několika denním padáním sněhu a prudkými vánicemi staly se cesty neschůdnými a nesjízdnými, že povozy a dráhy zůstaly na mnohých místech v závějích trčeti, čímž doprava takřka úplně přerušena byla. Nejhůře bylo o svátcích vánočních. Na to pak se povětrnost zmírnila, cesty vyházením závějí staly se opět dopravy schopnými. Ve druhé polovici ledna nastala obleva mírnou a deštivou povětrností, kteráž potrvala až do konce února, načež pak 1. března počala přísná zima jako o vánocích.“
Zvěř působí obrovské škody v zahradách a jejich majitelům dochází trpělivost. Není již na čase přijít s radikálním řešením a vystřílet všechnu neukázněnou zvěř ? Rozsah katastrofy nám popsal rozhořčený pisatel, který si nepřál být jmenován a jehož jméno je redakci známo: „Té zimy natropili zajíci v zahradách nejen na mladých, nýbrž i starších stromech ohlodáním kůry velikých škod, poněvadž ploty sněhem úplně zaváty byly.“
Zima se jen tak nevzdává a 29. března 1900 přichází další sněhová kalamita a doprava opět vázne: „V roce 1900 dne 29. března ve čtvrtek silně sněžilo, 30. a 31. března silné vánice ve dne i v noci. 1. dubna mírněji, 2. silný mráz. Sněhu v těch dnech mnoho spadlo a na mnohých místech tolik nakupilo, že dráhy a povozy nemohly po kolik dní jezditi.“ Cožpak se nikdo nepoučil z prosincové kalamity ? Jaká byla provedena opatření ? Není na čase požadovat okamžité odstoupení všech odpovědných úředníků z c. k. okr. hejtmanství ?
Vichřice vykolejila vlak
„V roku 1902 ve čtvrtek dne 16. ledna řádila celý den vichřice, která mnoho škod na staveních a v lesích způsobila. Toho samého dne odpolední vlak z Telče do Kostelce jedoucí tam, kde se silnice dráhou křižuje (před Třeští u Pavlače) z kolejí vyšinul, při čemž, ač vlak asi třicet metrů od místa vyšinutí urazil, žádné – kromě porouchání stroje, jiné neštěstí se neudálo.“
Silné mrazy zahubily stovky ryb
Podle námi ověřené zprávy, začal rok 1903 krutými mrazy: „Rok tento začal nestálou a silně mrazivou povětrností, jakáž od mnoha let nebyla. Ledy dosahovaly náramné tloušťky, že na mnoha místech i větší rybníky až na dno zamrzly a ryby v nich pohynuly.“ Celou událost však bude nutné řádně vyšetřit aby se vyloučilo cizí zavinění a zda kompetentní c. k. úřady nařídily patřičná opatření k zmírnění následků silných mrazů.
Kdo zaplatí účet za rozmarné počasí ?
Nepříznivý vývoj jarního počasí paralyzoval zemědělství v našem regionu. Následky mohou být fatální, kalamitu, kterou přinesl 1. duben 1903 nám přiblíží následující zpráva: „Dnem 1. dubna nastal však opět náhlý obrat v povětrnosti a potrval až do 20. dubna. Setba a sadba přerušena, poněvadž silné mrazy a silné severní větry s vánicemi panovaly, cesty neschůdnými a nesjízdnými učinily.“ Je na čase si klást otázku, jsme na prahu katastrofální sklizně ? A kdo zaplatí účet za rozmarné počasí ?
Zaváté vlaky a totální kolaps dopravy
Jak dlouho ještě budeme muset snášet neustálé podceňování nástrah zimy ? Přestože se v zimních měsících dá očekávat sněžení, především pak v našem regionu, neustále se projevují nedostatky při odstraňování závad ve sjízdnosti: „Z roku 1904 na 1905 byla zima velice bouřlivá. V měsíci prosinci a lednu dostavilo se několik tuhých mrazů, za to ale dosti sněžilo, při čemž veliké vichřice a to nejen se strany severozápadní, nýbrž i se strany jihovýchodní panovaly, které na mnohých místech železniční vlaky úplně sněhem zavály a veškeru dopravu po několik dnů zcela znemožnily. Zaváté vlaky s obou stran Telče (a na mnoha jiných místech) musely pak s velkou námahou a nákladem s míst takových vyproštěny býti. Veškero spojení jednoho místa s druhým bylo v tu dobu úplně přerušeno.“
Mráz decimoval víno a stromy v celé Evropě
Katastrofu obrovských rozměrů způsobilo aprílové počasí. Nečekaný chlad válcoval vinice a sady v celé Evropě a vyděsil také zemědělce: „Dne 12. dubna 1913 byla hotová vánice, při níž mrzlo (8-10°C), tak že v neděli (13.4) vypadalo to jako o vánocích. V pondělí bylo o něco tepleji, ale sníh ještě občas poletoval. Stromy počaly pučeti i mouchy teplem vyvábeny, ale v několika dnech byl takový převrat, který po celé Evropě způsobil velikou škodu na ovocných stromech a vinné révě.“
VB © 2019
Prameny:
- Sníh ochromil dopravu: D1 na Vysočině opět stojí. Jihlavský deník.cz [online]. Dostupné z: https://jihlavsky.denik.cz/z-regionu/snih-ochromil-cesko-popadane-stromy-komplikuji-dopravu-lide-byli-bez-elektriny-20181212.htm
- SOkA Jihlava, Národní škola Urbanov 1787 – 1956; inv. č. 389; Školní kronika 1895-1918