Na prázdninové měsíce připravilo Muzeum Vysočiny výstavu v třešťském muzeu v Schumpeterově domě o historii ochotnického divadla, která volně navazuje na letošní muzejní pátek, věnovaný stejnému tématu. Exponáty výstavy doplňují informace o třešťském divadelnictví z bohatých muzejních depozitářů, kde se nalézá značné množství plakátů, fotografií, programů, novinových článků a letáků, ale i divadelních rekvizit, kostýmů, kulis či vybavení loutkářských divadel. Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží ve čtvrtek 1. června 2017 a potrvá až do konce září letošního roku.
Večer je divadlo (2. 6. – 29. 9. 2017) – úvodní slovo Mgr. Milina Matulová:
Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí.
V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti.
Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo.
Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům.
Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec.
Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá.
Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla.
Mgr. Milina Matulová
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť
<<< Nedělní vycházka – Buková a okolí (14. května 2017) -||- Výlet do Humpolce a na Orlík (3. června 2017) >>>
