Výlet Muzejního spolku v Třešti – Pohraniční opevnění na Slavonicku z let 1936 – 1938
V sobotu 14.4. 2012 uskutečnil Muzejní spolek v Třešti poznávací výlet do slavonického pohraničí. Program zajistil pan Vlastimil Budař. Velmi pečlivě připravil informace o budování pohraničního opevnění Československé republiky před druhou světovou válkou a vedl okružní procházku po jednotlivých objektech v okolí Starého Města pod Landštejnem. Při návratu si členové prohlédli židovský hřbitov na okraji Starého Města. Odpolední program zahrnoval prohlídku areálu někdejšího poplužního dvora a zámku v Dobrohoři, který byl kdysi součástí panství třešťského barona Sternbacha. Větší zastávkou byla pak návštěva míst, kde do padesátých stávala vesnice Košťálkov. Závěr výletu byl věnován městečku Nová Bystřice, u níž do války vlastnila textilní továrnu rodina Egona Wurmfelda, spřízněná s rodinou třešťských továrníků Münchů. Předkové rodiny jsou pohřbeni na místním židovském hřbitově.
Ves Dobrohoř (zvaná dříve Ebergeř) je poprvé připomínána jako příslušenství hradu Landštejna roku 1487. Součástí landštejnského panství a později fideikomisního statku byla Dobrohoř až do moderní doby. Minimálně od 18. století zde existoval poplužní dvůr spravovaný po opuštění hradu ze Starého Města pod Landštejnem. Na přelomu 18. a 19. století jej vlastnili hrabata Herbersteinové a po smrti posledního člena rodu hraběte Josefa roku 1816 dědil Otto Herberstein-Moltke z vedlejší větve rodu. Jeho dědictví však bylo napadeno a po dlouhých soudních sporech získal roku 1846 landštejnské panství Ferdinand von Wenzel svobodný pán von Sternbach zu Stock und Luttach. Jeho potomci drželi panství až do roku 1945.
Po definitivním ukončení sporů nechal roku 1847 Ferdinand Sternbach přestavět pivovar, který byl součástí poplužního dvora, na jednoduchý klasicistní zámek. Po konfiskaci panství roku 1945 sloužil poplužní dvůr i zámek potřebám zdejšího státního statku, minimálně od konce 80. let 20. století však nebyly budovy udržovány, což se odrazilo na jejich špatném stavu.
Košťálkov (Gottschallings – zaniklá) – ulicová ves v Čechách 5 kilometrů jižně od Starého Města pod Landštejnem těsně u rakouských hranic, hejtmanství Jindřichův Hradec, okres Nová Bystřice, fara Staré Město, pošta Kautzen (Dolní Rakousko), v roce 1890 měla 58 domů a 356 německých obyvatel, v roce 1915 326 obyvatel, z toho 325 německých, v roce 1921 v 61 domech 284 obyvatel, z toho 5 českých a 267 německých, v roce 1938 73 domů a 253 německých obyvatel, katastr měl rozlohu 559 hektarů. V roce 1915 byl starostou Rudolf Lang, v zastupitelstvu byl i Viril baron Sternbach, zastoupený Leopoldem Kukačkou. Stála zde mešní kaple Anděla Strážce, pomník padlým v 1. světové válce, ze kterého se do dnešní doby zachoval kamenný podstavec a 2třídní škola (v roce 1915 zde byli učitelé Franz Žáček, Karl Senner a Marie Kitlitzko). Na hájovně žil v roce 1915 hajný Franz Tichý. První doložená zmínka o této vesnici je z roku 1579. Východně od obce stával hospodářský dvůr Gabrielenhof (Gabrielka) a mlýn Haftalmühle (Haftlův mlýn), dnes rovněž zaniklé objekty. U Gabrielky jsou dodnes zjara krásně kvetoucí ovocné stromy a zbytky ruin budov. Na potoku Pstruhovci, kde stával mlýn, je zbytek jezu a mlýnského náhonu. Po vysídlení německých obyvatel byla obec dosídlena Čechy. Žil zde například pan František Skupa ze Starého Města, který vzpomínal, jak jako kluci hráli fotbal s kluky z rakouské vsi Kleintaxen na louce mezi oběma vesnicemi. Před několika lety byl na místě zbořené kaple Anděla Strážce vztyčen dřevěný kříž a otec karmelitán Gorazd z Kostelního Vydří poté sloužil na tomto místě opět po dlouhých letech mši svatou. Dnes je Košťálkov propojen s Kleintaxenem novou asfaltovou silničkou určenou i pro osobní automobily do 3,5 tuny.
<<< 10. muzejní pátek (30. března 2012) -||- Třešťští zmizelí sousedé (7. května 2012) >>>
