Od 3. července 2010 nabízí třešťské muzeum svým návštěvníkům jedinečnou výstavu starých fotografií z minulosti města ze sbírky Jana Morkuse. Současně jsou presentovány i nálezy ze spadlé makovice věže kostela sv. Kateřiny.
Nález tubusů v makovici věže kostela sv. Kateřiny v Třešti
Radim Gonda
Dne 21. 6. 2010 se v budově Městského úřadu v Třešti uskutečnilo komisionelní otevření a zdokumentování obsahu 6 kovových tubusů, které byly uloženy v makovici kostela sv. Kateřiny Sienské v Třešti stržené na zem při bouřce dne 12. 6. 2010.
Otevření tubusů se zúčastnili:
Ing. Vladislav Hynk, místostarosta města Třešť
Stanislav Bartušek, tajemník Městského úřadu Třešť
PhDr. Zdeněk Jaroš, historik
PhDr. Radim Gonda, Ph.D., historik Muzea Vysočiny Jihlava, p. o.
Milina Matulová, vedoucí pobočky Třešť, Muzea Vysočiny Jihlava, p. o.
Jan Morkus, člen Muzejního spolku v Třešti
Miloš Kameník, člen Muzejního spolku v Třešti
Mgr. František Bukvaj, místní historik
Václav Dvořák, kronikář města Třešť
P. Tomáš Caha, třešťský farář
Romana Štastná, DiS., vedoucí odboru kultury a propagace Městského úřadu Třešť
Martina Venkrbcová, pracovnice TIC Třešť
Ing. Vladimír Přech, redaktor měsíčníku Naše město
Zdeněk Hajn, grafik měsíčníku Naše město
Zdeněk Sedmík, zaměstnanec Městského úřadu Třešť – otevíral schránky
Záměrem Městského úřadu v Třešti je provést opravu poškozené věže a umístit obsah tubusů s novými přiloženými dokumenty a předměty zpět do věžní makovice.
Stručný historický přehled vývoje kostela a stavebních úprav
Současný kostel sv. Kateřiny ze Sieny, vedený v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 39540/7-5335, byl založen pravděpodobně Janem Václavem Vencelíkem z Vrchovišť (1582 – 1606), jenž ve své poslední vůli v roce 1606 odkázal 500 kop grošů na vybudování jeho chóru. Z toho lze usuzovat, že v tom čase nebyl kostel ještě dokončen. Chrám byl stavěn jako luteránský a v pramenech je označován jako „německý kostel“. K přesnějšímu datování doby stavby kostela napomáhá renesanční předsíň u lodi, označená na portálku letopočtem 1593.
Podle zpráv z polovice 17. století byl tehdy kostel delší dobu opuštěný, bez střech a z jeho zdí údajně rostly dřeviny. V letech 1645 – 1657 byl však obnoven a zastřešen.
V roce 1824 byl kostel sv. Kateřiny dvakrát napaden ohněm. Poprvé 4. února byl od většího poškození uchráněn, ale druhý rozsáhlejší požár, který vypukl 1. října 1824 kolem půl deváté hodiny večer, jej včetně věže těžce poškodil. V Jabůrkově kronice je k této události uvedeno: „tehdaš ale wihořelo cele miestečko…i dolni Kostel wiež wssechno wnitř i zewnitř gen ti 2 zwoni spadli a Cely zustali.“ Základní opravy byly za pomoci obyvatel okolních obcí provedeny v témž a následujícím roce. Dne 26. listopadu 1824 byly opět do věže zavěšeny dva zmíněné zvony, které oheň nezničil. 20. července 1825 byl usazen nový krov pod vedením mistra tesaře Jakuba Šenkýře z Jezdovic a 6. srpna 1825 byla věž opět pokryta za účasti kováře Karla Balíka a výše zmíněného tesařského mistra. Dne 18. dubna 1826 byla tesařským mistrem Jakubem Šenkýřem umístěna makovice čili věžka a kříž, který měl zhotovit kovářský mistr Matěj Jonáš.
Další živelní síla – tentokrát blesk – zasáhla kostel a věž, aniž by způsobila zásadnější škody, v roce 1830. V Jabůrkově kronice je tato událost zachycena následujícími slovy: „Léta P: 1830 dne 4 Augusti po pulnoci mezi 1 nau a 2 hau hodinau genž uhodilo do Kostela S: Kateřini podle okna na kruchtu a u stropu diru skrze zet wirazil, kus střechi ssindelu dolu
<<< Vycházka k stonařovským rybníkům (31. května 2010) -||- Morový průvod v Brtnici (29. srpna 2010) >>>
