Horký letní výlet do Chýnova a jeho širšího okolí uskutečnil třešťský muzejní spolek v sobotu 10. srpna 2024. První ranní zastávkou se stala Chýnovská jeskyně, která svojí členitostí je dosti unikátní jeskyní v zemi. Při prohlídce je však pro návštěvníky poněkud náročná svými sestupy a výstupy po více než 320 schodech. V podzemí návštěvnického centra se navíc nalézá pozoruhodná mineralogická a historická výstava, vztahující se k jeskyni a blízkému vápencovému lomu.
Po přejezdu do obce Chýnov byl dalším cílem zdejší hřbitov, který je díky bohaté funerální výzdobě od sochaře Františka Bílka téměř galerií pod širým nebem. V zadním rohu hřbitova je umístěn i hrob rodiny Bílkovy, ozdobený pětimetrovou sochou, pojmenovanou Modlitba nad hroby, což byl původně vlastně obezděný kmen stromu z Bílkova lesa. Dnešní socha je již kopií originálu, poškozovaného erozí.
Po obědě v chýnovské restauraci si muzejníci prohlédli Bílkovu vilu, kterou si v roce 1898 sochař sám navrhl a postavil, a kde se nalézá i jeho rozměrný ateliér. Dnešní Bílkovo muzeum, spadající pod Galerii hlavního města Prahy, nabízí výstavu sochařových prací a rovněž jím navržené interiérové doplňky a nábytek. Samotná fasáda této vily je také přehlídkou jeho reliéfních prací ve stylu secesního symbolismu.
Další cesta muzejní výpravy vedla do obce Želeč, kde se v renovované sýpce nalézá jednak v přízemí muzeum historické zemědělské techniky a v patře potom rozměrná obrazová galerie pro pořádání autorských výstav. V současnosti galerie nabízí obrázky šestice malířů z Bechyňské oblasti. Jak se však muzejníci dozvěděli, celá budoucnost této chvályhodné instituce je nyní pro malý zájem veřejnosti velice nejistá.
Při následné zastávce v Bechyni si muzejníci prohlédli ze Zářečí panorama zámku i kláštera a hledali následně posilu v cukrárně na náměstí. Odtud směřovali do obce Březnice na prohlídku středověké tvrze, někdejšího sídlo vladyků Štěpánů z Březnice, jelikož druhý Štěpán se krátce kolem roku 1355 zapsal i do dějin Třeště. Samotná tvrz však v roce 2002 nešťastně vyhořela a dnes její původní pozůstatky připomínají jen ruiny obvodových hradeb a půlkruhových bašt.
Zpáteční cesta z výletu pak vedla přes Soběslavská blata a především vesnice se statky bohatě dekorovanými štíty selského baroka. Zastávka v Záluží u Vlastiboře umožnila zevní prohlídku několika krásně zdobených statků i malého lokálního muzea.
